Cesty za poznáním - Velká Slunečná a Klentnice

Výlet na Pálavu jsme zahájili v Dolních Dunajovicích. Dunajovické kopce tvoří několik vrchů. Jejich dominantou je Velká Slunečná. Z dálky připomíná stupňovitou středoamerickou pyramidu Mayů nebo Aztéků. Lidé tam vytvořili terasy, aby mohli vrchol osázet. To se ale nakonec nestalo, a když Němci na konci druhé světové války oblast opustili, zůstalo vše v péči přírody.

Tuto národní přírodní památku mnoho návštěvníků Pálavy asi nezná. Za celou dobu jsme nepotkali jediného výletníka. A to jsme v oblasti strávili tři hodiny, protože bylo stále na co se koukat, zvlášť panoráma celých Pavlovských vrchů od Děviček až po Svatý kopeček jsme měli jako na dlani.

Je to tak trochu zapomenuté místo. Nevede tam žádná turistická značená trasa. Jen pěšiny vyšlapané zvěří. A tak nás nejdřív čekal trochu fyzicky náročný výstup. Ale po čtyřech nám to šlo dobře. Když jsme dosáhli vrcholu Velké Slunečné, kochali jsme se zvlněnou stepní krajinou a užívali si ticho a klid.

Po obědě jsme se vypravili navštívit kamenný kruh v Klentnicích. Načerpat energii a také zjistit nakolik byl před několika týdny poškozen vandalem.

O menhirech v Klentnicích se toho v poslední době hodně napsalo. Mnozí návštěvníci do svého blogu píší jak měli problém místo najít. To nechápu. Místo je tak energeticky silné, že by ho měl najít i méně citlivý jedinec. Každopádně pokud místní zastupitelstvo rozhodne kameny přemístit a nebude-li nové místo obsahovat potřebnou energii, kameny přestanou plnit svoji funkci. Zatím ji plní na výtečnou i přesto, že došlo k rozbití skleněné čočky s kosmogramy prostředního kamene a svou hloupost pachatel korunoval i rozbitím vsazených ornamentů u dalšího menhiru. Energie prostě působí i nadále.

Takže jedna malá rada na závěr. Pokud místo navštívíte a rozhodnete-li se využít kamenů k iniciaci vnitřních léčebných procesů vašeho těla, nepřehánějte to. Někdy méně je lépe. Rozumnou délku pobytu u středového menhiru v klentnickém kruhu u člověka odhadli na necelou hodinu

@�T#�j